Mluvit nebo být zticha
Mluvit nebo být zticha...
Měli byste na hodině angličtiny mluvit anglicky anebo být zticha. Logicky!!! Bude někdo, kdo se učí angličtinu a je zticha, umět anglicky? Když bude sedět na hodině angličtiny a bude jen poslouchat učitele, bude najednou, zázrakem mluvit anglicky? Co myslíte? Děje se vám tohle?
Slyšel jsem od hodně lidí,
že nemají na jazyky buňky. Slyšel jsem od lidí, že už to párkrát zkoušeli. Chodili na kurzy angličtiny, ale po celá ta léta nebo po celé měsíce se to u nich nezlomilo a prostě se nenaučili anglicky. Třeba jeli do ciziny a nedomluvili se. To je ale divný, že?
Představte si někoho, kdo skoro vůbec anglicky nemluví a pak najednou začne z ničeho nic mluvit anglicky. Z ničeho nic. Zázrak? Možná, ale jen výjimečně. Zázraky se tak často nestávají.
Na druhou stranu, potkal jsem hodně lidí, kteří se snažili mluvit anglicky. Mluvili pomalu, slovíčko za slovíčkem, větu za větou. Pak se to u nich postupně zrychlovalo, až pak mluvili plynuleji a snadněji. Zlepšovali se a získávali víc jistoty. Myslím, že v tom není potřeba hledat nějaký trik. Prostě stačí si vyhrnout rukávy a začít mluvit.
Takhle jsem se anglicky naučil já
a většina lidí, co už anglicky mluví. A co máte říkat? Co máte mluvit? Mraky textů na procvičování najdete na www.richardludvik.cz. Stačí jen začít první větou. Pokud ale člověk bude raději zticha, mluvit s největší pravděpodobností nebude nikdy.
